Římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem a Lísek

Restaurování zpovědnic v kostele sv. Vavřince

Současný stav vybavení kostela se datuje do druhé poloviny 18. stol. Barokní stavbě
se dostalo náležitého vybavení novým mobiliářem vytvořeným sochařem a řezbářem
Františkem Josefem Hambem (Hohnem), mistrem moravského baroka. Tohoto umělce
povolal do Bystřice farář František Dominik Pomezián, který v součinnosti s dalšími umělci -
F. A. Sebastinim a F. Ig. Sieberem po roce 1755 postupně vytvořili hlavní oltář
s monumentálním obrazem umučení sv. Vavřince, boční oltáře, nepřehlédnutelnou
kazatelnu, zábradlí oratoří, balustrádu kruchty, varhanní skříně a skříně zpovědnic.

Po rozsáhlé opravě vnějšího pláště kostela a prostranství kolem kostela po roce 2008
postupně probíhalo restaurování jednotlivých součástí vybavení kostela, v roce 2024
starobylých skříní zpovědnic.

Přestože jsou skříně umístěny v tmavém prostoru pod varhanní kruchtou, se zvědavým
návštěvníkem otevřením hlavních dveří vejde denní světlo, které ozáří opravené,
restaurované rokokové skříně. Upoutají nejen výraznými vyřezávanými pozlacenými
ozdobami (rokaji) a intarziemi, ale také sochami biblických kajícníků sv. Petra a sv. Maří
Magdalény s jejich atributy. Sochy totiž pro svůj žalostný stav odpočívaly v depozitu a čekaly na okamžik svého obrození.

To se celému souboru dostalo od restaurátorů společností Research & Restore s.r.o.
a rukou osvědčených restaurátorů Františka Tržila a Kateřiny Rossí pod vedením ak. mal.
Miroslavy Trizuljakové. Dendrochronologický průzkum materiálu skříní zpřesnil jejich stáří,
rok 1759 byl rokem poražení dubu, ze kterého byly skříně zhotoveny. Zpovědnice byly
zhotoveny dle dřívějších rozměrových propozic, proto se již k svátosti smíření neužívají.
Je třeba ještě zmínit, že na tyto finančně náročné práce přispěl Kraj Vysočina a Město
Bystřice nad Pernštejnem.